323041_2

Pieta – recenze

Velkou reputaci Piety má na svědomí ocenění Zlatým lvem na filmovém festivalu v Benátkách. Korejský filmař Kim Ki-duk se po sérii tuctových festivalových titulů a několikaletém útěku z civilizace vrací na výsluní. Aspoň to tvrdí oficiální synopse filmu, ale kolik je na tom pravdy?

PIETA (48)

Kang-do (LEE-Jung-jin) je nelítostný lichvář, který půjčuje na nehorázně velký úrok a nutí zadlužené, aby uzavřeli pojištění proti nehodám. Když mu nezaplatí včas, zmrzačí jim třeba ruku v lisu nebo je hodí ze třetího patra budovy, aby si zlomily obě nohy, záleží na výší půjčky. Jenže jednoho dne dochází k zásadnímu zvratu, kdy se před ním objeví tajemná žena (CHO Min-soo) a tvrdí, že je jeho matka, která ho opustila v dětství. Po několika marných pokusech se jí zbavit, jak fyzických tak i psychických, však podléhá a začíná jí věřit.

Pokud jste viděli nějaké filmy Kim Ki-duka, Pieta se nese ve stejném stylu a z jeho tvorby nijak výrazně nevybočuje. Nejvíce se nejspíše podobá Samaritánce, kde navozuje hodně podobnou atmosféru a snaží se divákovi sdělit nějaké to poselství. Jenže samaritánka má lidské postavy i logický děj, oproti Pietě, u které se to může ze začátku také zdát, ale po třetině filmu Vás vyvede z omylu. Motivace postav je pochopitelná, ale také jejich psychická nevyrovnanost, například výrok matky na účet syna při jejich první větší konfrontaci: „Nevadí mi nechat se zabít tvýma rukama“. Celkově působí film hodně intimně či civilně, jak by nemuselo vyplívat z uvedené repliky.

PIETA (68)

Kromě lichváře Kang-do, jenž má skoro celý film stejný výraz a tajemné ženy Mi-sun, která je herecky mnohem zajímavější, film obsahuje jen pár vedlejších postav, většinou zadlužených dělníků, kteří se tam objeví stejně jenom na pár minut. Prostředí, kde pracují i žijí, chudá průmyslově-podnikatelská zóna je ve filmu zdaleka to nejzajímavější. Tady si také Kim Ki-duk nejvíce vyhrál s kamerovými úhly. Točilo se jen na dvě kamery, kdy jednu měl vždy režisér. Ruční snímání je hodně poznat a s jednoduchým zoomováním dodává alespoň určitou dávku realističnosti, čímž se Vám snaží postavy více přiblížit. To má také za následek soudtrack, jestli se v tomto případě o něm dá vůbec mluvit, v celém filmu totiž není žádná hudba, až na pár minut (maximálně 5-7) klavíru a jedné písně matky. Přičemž v traileru je velmi zajímavý hudební podkres, který by určitým pasážím filmu hodně pomohl.

323041_4

Jak by se taky mohlo z upoutávky zdát, není zde žádná akční scéna, ani nic co by jí jen vzdáleně připomínalo. Co se týče brutality, o které se hodně v souvislosti s tímto filmem mluví, Kim Ki-duk jí zakrývá tím nejlacinějším způsobem, když teda nepočítám trochu krve. Viz záběr na chlápka, jak jde na střechu, střih jak stojí na střeše, střih na hlavního hrdinu který stojí pod budovou, přitom zvuk, jak chlápek dopadne na zem a střih na něj, jak leží na zemi. Toto se děje ve všech scénách s nějakým drsným koncem. Naprosto se tedy vyhýbá jakékoliv brutalitě. Proto bohužel Pieta zůstává jen osobním dramatem se zajímavými exteriéry, ale alespoň se jí daří budovat šedivou až skličující atmosféru, s kterou potom krásně kontrastují občasné výjevy (balónky, svetr nebo dort).

Další komorní drama z taktovky slavného Kim Ki-duka zůstává pouze v průměrnosti jeho tvorby a skoro až podprůměrnosti světové kinematografie. Nedaří se mu úplně dobře nastavovat zrcadlo dnešní kapitalistické společnosti, funguje pouze jako intimní vztahová hra s nevydařenou pointou.

Pieta_A1_web

V kinech od 31.1.2013

HODNOCENÍ: 50%

Pieta, Drama / Thriller, Jižní Korea, 2012, 104 minut

Režie: Ki-duk Kim

Hrají: Jeong-jin Lee, Min-soo Jo, Eunjin Kang, Jae-rok Kim, Jin Yong-Ok

Roman Kotvald

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *