amour2

Láska – recenze

Mezinárodně uznávaný rakouský režisér Michael Haneke stvořil snímek o lásce, stáří a umírání, který sbírá jednu festivalovou cenu za druhou, o pozitivních reakcí kritiků i diváků nemluvě. Snímek „Láska“ tento čtvtek vstupuje opožděně i do českých kin, tak si pojďme říct, na co se může divák těšit.

amour

Příběh se točí okolo manželů Georgese (Jean- Louis Trintignant) a Anne (Emmanuelle Riva), bývalých učitelů hudby, kteří se snaží si, i přes pokročilý věk, stále užívat vitálního života. To se ovšem všechno změní ve chvíli, kdy Anne prodělá těžkou mozkovou příhodu a ochrne na půlku těla. Láska manželů, prohloubená dlouhými společnými roky, je tak vystavena zásadní zkoušce a vše směřuje k nevyhnutelnému konci.

Michael Haneke servíruje divákům jednu z nejzásadnějších životních otázek – lze se důstojně vyrovnat s nevyhnutelností přicházející smrti? Motiv odchodu na onen svět je předmětem zájmu nejednoho slavného tvůrce, jehož kariéra a život se zlehka chýlí ke konci (připomeňme třeba snímek „The Dead“, který byl posledním filmem Johna Hustona, případně nedávný „Život po životě“ od Clinta Eastwooda), koneckonců i Haneke samotný již překročil sedmdesátku, takže na podobná témata má rozhodně právo.

290921_4

Tento motiv rozvíjí v téměř až divadelních kulisách (mimo byt se podíváme de facto jen jednou) jednoho pařížského bytu, v jehož útrobách nám svoje úžasné herecké schopnosti předvádějí představitelé hlavních rolí Jean- Lousi Trintignant a Emmanuelle Riva. Jejich výkony jsou vskutku obdivuhodné, uvážíme-li, že celý snímek stojí jen a pouze na jejich hereckém umu, protože žádná jiná postava na plátně prostor nedostane. Oba hlavní aktéři už sice před několika lety překročili osmdesátku, ovšem jejich herecké výkony tomu vůbec neodpovídají a hlavně Trintignant dokazuje, že mu skoro desetiletá přestávka od natáčení vůbec neuškodila.

Dalším silným aspektem „Lásky“ je Hanekeho minimalistická režie. Čekají nás táhlé záběry na potemnělé, chladné a prázdné interiéry, které jen prohlubují postupně gradující depresivní atmosféru. Skvělá je pak i práce se zvukem (zastavení tekoucího kohoutku se stává naprosto dominantním momentem) a hudbou, která se ve filmu objevuje jen a pouze, když je přímo v ději (gramofon, či piano), což společně se zmíněnou kamerou utváří zajímavý, depresivně-apatický dojem, který snímek v divákovi zanechá.

290921_3

Haneke (režisér) má tedy celý snímek plně v rukou a de facto nechybuje, nohy mu bohužel podráží Haneke (scénárista). Scénář se totiž snaží tvářit, jako objevné dílo, které dokáže zaujmout syrovostí a svým minimalismem, ve skutečnosti se ovšem jedná o naprosto tuctové drama, které se sice trochu otírá o art, ale zároveň jde velice naproti mainstreamovému divákovi a mnoha filmovým cenám. Což se ostatně potvrdilo, když „Láska“ vyhrála Zlatou palmu v Cannes a obdržela celkem 5 oscarových nominací. Celkově je zajímavý fakt, že Haneke, který se proslavil hlavně svými úzkoprofilovými podivnostmi (nemyšleno pejorativně) „Funny Games“ a „Bennyho video“, na stará kolena zkrotl, vyčpěl a napsal něco takto neoriginálního. Krom tuctovosti lze scénáři vyčíst i neodhadnutou stopáž (100 minut by bohatě stačilo), která ještě bolestivěji odhaluje povrchnost scénáře.

Pro člověka, který nikdy s ničím podobným nepřišel do styku, se bude jednat o plnohodnotný zážitek, divák, který už měl možnost několik obdobných snímku zhlédnout, nebude za půl roku vědět, o čem to přesně bylo a v paměti mu pravděpodobně utkví jen silná herecká dvojice a skvělá minimalistická režie.

kinopoisk.ru

V kinech od 14.2.2013

HODNOCENÍ: 60%

Láska (Amour), Drama, Francie / Německo / Rakousko, 2012, 125 minut

Režie: Michael Haneke

Hrají: Jean-Louis Trintignant, Emmenuelle Riva, Isabelle Huppert

Michal „zlabus“ Žlábek

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *